Radon je nebezpečný radioaktivní plyn, který proniká na zemský povrch z horninového podloží, kde zamořuje objekty. Způsobuje mj. rakovinu plic. Tento plyn lze diagnostikovat a stavebními úpravami omezit jeho koncentrace v objektech na únosné množství.
Z měření v minulých desetiletích bylo prokázáno, že naše republika, resp. Český masiv, patří k nejvíce "zamořeným" celkům v celé Evropě. Je to způsobeno vyšším zastoupením vyvřelých hornin v geologickém podloží naší republiky.
Na počátku roku 2006 vstoupilo v platnost revidované znění ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží a ČSN 73 0602 Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů. Revize byly vyvolány změnami legislativních předpisů (vyhláška 184/1997 Sb. byla nahrazena vyhláškou 307/2002 Sb. o radiační ochraně), zavedením nové metodiky pro stanovení radonového indexu pozemků a v neposlední řadě novými poznatky o účinnosti protiradonových opatření. Zejména v prvně jmenované normě došlo k několika podstatným změnám, které se dotýkají následujících oblastí
- Byla zavedena zcela nová veličina – radonový index stavby.
- Některé typy izolačních materiálů byly vyloučeny z použití na protiradonovou izolaci.
- Součinitel difúze radonu v protiradonové izolaci bude stanovován podle jednotné metodiky.
- Byla podstatně zpřesněna a rozšířena metodika návrhu větracích systémů podloží.
- Byly zpřísněny požadavky na odvětrání ventilačních vrstev.
- Byl zaveden radonový štítek budovy.
1. Zdroje radonu
Zdrojem radonu je podloží objektu, stavební materiály, z nichž je objekt postaven, a podzemní voda, ve které se radon rozpouští.
Přehledná mapa radioaktivity hornin ČR
2. Vlastnosti a účinky radonu na lidský organismus
Radon bohužel neproniká jen do vnější atmosféry, ale za předpokladu, že mu do cesty postavíme objekt, se dostává i do obytných místností tohoto objektu, kde se koncentruje, rozpadá a vytváří část vnitřního mikroklimatu, jež negativně působí na zdraví člověka. Dle dlouhodobých výzkumů a statistik se dá konstatovat, že ze sta případů onemocnění rakovinou plic připadá 84 % na vrub kouření a zbývajících 16 % právě na choroby z ozáření radonem a jeho rozpadovými produkty.
3. Radon a dům
Komplikovanější situace nastane, když je přirozená cesta narušena základy stavebního objektu. Základy objektu se základovou deskou tvoří překážku v unikání radonu do ovzduší. Ten se pod deskou hromadí a dosahuje až několikanásobných koncentrací než ve volném půdním profilu mimo objekt. Přísun radonu do objektu je závislý na tzv. teplotním a následném tlakovém gradientu. Objekt tak vlastně "nasává" radon z geologického podloží objektu. Radon, který pronikl do objektu a do pobytových místností, se rovnoměrně rozptýlí a v dané místnosti vystoupí na určitou koncentraci, která je pro každou místnost specifická.
4. Ochrana staveb před pronikáním radonu
Nejdůležitější faktory, jež ovlivňují pronikání radonu z podloží do objektu:
- velikost podtlaku (tlakového gradientu) v budově (čím vyšší podtlak, tím větší nebezpečí pronikání radonu z podloží)
- koncentrace radonu v půdním vzduchu (čím vyšší koncentrace, tím větší nebezpečí pronikání radonu z podloží)
- propustnost půdních vrstev pod základy (čím větší propustnost, tím větší nebezpečí pronikání radonu z podloží)
- těsnost základových a suterénních konstrukcí (čím menší těsnost, tím větší nebezpečí pronikání radonu z podloží)
Cílem projekčních a stavebních prací je snížit či zcela eliminovat co nejvíce z výše uvedených faktorů. Tuto problematiku podrobně rozebírá norma ČSN 73 0601, Ochrana staveb proti radonu z podloží. Tato norma jasně stanoví, kdy a jaká opatření je třeba navrhovat a jak je dimenzovat. Pro projektanta je přímým návodem, jak má opatření proti radonu dostatečně a přitom efektivně provést.
Přehledná mapa radioaktivity hornin ČR
Existují dva základní pohledy na tuto problematiku
- pasivní ochrana
- aktivní ochrana
Pasivní ochrana spočívá v
položení protiradonových izolací do podlah a základových desek.
Aktivní ochrana spočívá v
provádění trvalého odvětrání jednotlivých pobytových místností pomocí ventilace, která je instalována v celém objektu.
Aktivní ochrana se
používá výjimečně, a to většinou v objektech, kde dochází k zamoření radonem a jeho dceřinými produkty ze stavebních materiálů. Tento způsob ochrany objektu je vysoce efektivní, ale energeticky a nákladově velmi náročný. Z tohoto důvodu se většinou přistupuje k ochraně objektu položením plynotěsných izolací.
Dle vyhlášky je stanoveno, že při
nízké kategorii rizika stavebního pozemku se
žádné projekční ani stavební opatření neprovádějí.
Při zjištění
střední kategorie rizika stavebního pozemku pronikání radonu z podloží je nutno provádět tzv
. jednostupňovou ochranu, která většinou spočívá v
položení plynotěsné protiradonové izolace. Protiradonových izolací existuje velké množství. Jedná se o pásy z oxidovaného nebo kaučukem modifikovaného (typ SBS) asfaltu, příp. s Al fólií, o nopové fólie, fólie na bázi PE, PEHD, PVC a různé stěrkové či nátěrové hmoty.
Při zjištění
vysoké kategorie rizika stavebního pozemku se zpravidla navrhuje a provádí tzv.
dvoustupňová ochrana. Ta spočívá v tom, že se
kromě výše uvedené ochrany protiradonovými fóliemi provede
odvětrání podloží pod základovou deskou objektu. Jedním z možných způsobů je ten, kdy se do vrstvy štěrku, zhutnělého mezi základovými pásy budoucího objektu, položí drenážní odvětrávací systém z perforovaných trubek.