Asfaltová koroze, elektrolytická koroze, galvanický článek. Tyto pojmy Vám možná nic neříkají, ale s
důsledky těchto
jevů se setkáváte možná častěji, než si myslíte. Už jste si někdy všimli podivně
ohraničených míst
koroze, nebo
lokálně degradovaných plechů, kde poškození nemá zdánlivě žádnou příčinu? Proč není prvek poškozen v celé ploše? Byť příčina není na první pohled zřejmá, dá se toto poškození poměrně snadno vysvětlit. Příčinou může být výše zmíněná
asfaltová nebo elektrolytická koroze.
Asfaltové korozi bude věnován některý z příštích článků. Tento článek je o vzájemné
snášenlivosti kovů, takže se budeme věnovat pouze
elektrolytické korozi a to zejména na prvcích
střech a
fasád.
Elektrolytická koroze je způsobena
nevhodnou kombinací kovových prvků. Je překvapivé, že tyto prvky nemusí být vždy v přímém kontaktu, ale při určité kombinaci materiálu stačí pouze odkapávání srážkové vody z jednoho materiálu na druhý. Fatální kombinací je přímý styk měděných prvků s prvky pozinkovanými nebo titanzinkovými. A jaké jsou tedy přípustné kombinace materiálů? Tyto kombinace jsou specifikovány v ČSN 73 3610 – Navrhování klempířských konstrukcí. My Vám je přinášíme v tabulce níže.
Materiál |
Hliník (Al) |
Olovo (Pb) |
Měď (Cu) |
Titanzinek (TiZn) |
Nerezová ocel (S.S.) |
Pozinkovaná ocel (FeZn) |
Ocel |
Hliník (Al) |
+ |
o |
- |
+ |
+ |
+ |
- |
Olovo (Pb) |
o |
+ |
+ |
+ |
+ |
o |
- |
Měď (Cu) |
- |
+ |
+ |
- |
+ |
- |
- |
Titanzinek (TiZn) |
+ |
+ |
- |
+ |
+ |
+ |
- |
Nerezová ocel (S.S.) |
+ |
+ |
+ |
+ |
+ |
+ |
+ |
Pozinkovaná ocel (FeZn) |
+ |
o |
- |
+ |
+ |
+ |
- |
Ocel |
- |
- |
- |
- |
+ |
- |
+ |
+ = Materiály mohou být v kontaktu
- = Kontakt materiálu je třeba vyloučit výrazně se ovlivňují, k elektolytické korozi dochází za přítomnosti vody
o = Kontakt materiálu raději vyloučit
|
Jak je vidět, zásadním problémem je především
měď, která se snáší pouze sama se sebou, olovem a nerezovou ocelí.
Aby vznikl galvanický článek, jehož důsledkem bude elektrolytická koroze, musí být přítomen jeden zásadní faktor. A tím je
vlhkost. V naprosto suchém prostředí by mohly být pozinkované a měděné plechy v přímém styku a k jejich
degradaci by
nedošlo. Naprosto suché prostředí je ale v podmínkách stavby
vyloučeno. Ke vzniku jevu stačí pouze
vzdušná vlhkost. Při vzájemném kontaktu dvou kovů degraduje vždy méně ušlechtilý z nich. Tedy měď zůstává vždy prakticky nedotknutá.
To co v tabulce
nenajdete jsou
zvláštní případy, kdy velmi malý prvek z méně ušlechtilého materiálu je použit jako mechanické kotvení prvku (např. střešní krytiny) z ušlechtilejšího kovu. Například dle tabulky připuštěný styk
hliníku a pozinku může být velmi
nebezpečný, pokud pozinkovanými hřebíky budeme kotvit hliníkové střešní šablony. Po několika letech mohou začít šablony pozvolna opouštět původní polohu a to díky zdegradovaným, pozinkovaným hřebíkům. Na těch je po pár letech dobře patrné zúžení v místě, kde se šablona
dotýkala hřebíků.
Uvedená tabulka tedy platí primárně pro přímý kontakt plošných prvků, nemusí platit pro styk velmi malých prvků s plošnými.
Zvláštní kapitolou je stékání srážek z
měděných prvků na prvky z
jiných kovů. Měď je specifická tím, že stačí pouze odkapávání vody, která po mědí tekla např. na pozinkované nebo titanzinkové prvky, k tomu, aby
začaly degradovat. To se týká zejména pozinkovaných okapů do kterých stéká voda z měděné krytiny. Tyto prvky
nemusí být v
přímém kontaktu a přesto dochází k poškozování
pozinkovaných okapů.
Překvapily Vás tyto informace? Věřte, že nejste sami. Každý den se setkáváme s následky nevhodně zvolených kombinací kovů na střechách a fasádách. Pokud si v dané problematice i po přečtení článku nejste jisti,
kontaktujte naše odborníky, rádi Vám poradí.
Při pohledu na
obrázek a podle informací z výše uvedeného článku si říkáte, že je vše správně,
měděný žlab je uchycen
měděným hákem proč tam tedy tato
degradace vznikla?
Vysvětlení je jednoduché. Nebyl použit
celoměděný hák, nýbrž pouze ocelový hák opláštěný mědí a voda stékající z terasy v kombinaci se špatně provedeným oplechováním okapní hrany zatekla mezi opláštění a ocelové jádro háku, což při vzájemné
nesnášenlivosti mědi a oceli způsobilo elektrolytickou korozi, která se projevuje zejména v okolí háků. Zjevným příznakem je rychlejší
patinace mědi tzv.
měděnka.